
Paměťové karty do mp3 přehrávače velice pomohly k rozšíření popularity těchto mediálních produktů. Nástup mp3 přehrávačů asi před 10 ti lety a jejich okamžitá obliba hlavně u mladé generace, začala velmi rychle vytlačovat z trhu do té doby oblíbené discmany a hlavně walkmany. Důvody byly velice zřejmé a bylo jich hned několik.
Hlavní důvod byl v použití komprimovaného formátu MP3, který umožnil zmenšit velikost uložených dat stejné hudební nahrávky 10 až 12x, při zachovaní ještě přijatelné kvality. Dalším důvodem byla snadná a rychlá možnost nahrávání hudebních souborů z počítače připojením přes USB kabel. To bylo podpořeno stále se rozšiřujícím a výhodným stahováním velikého množství hudebních děl z internetu i a možností kopírovat hudební soubory z CD a jiných zdrojů.
Rovněž neustálé zmenšování rozměrů na dnešní až miniaturní tvary, přispělo k masivnímu rozšíření těchto přehrávačů.
Původně byly mp3 vybaveny jen nevelkou interní flash pamětí, která se sice postupně zvětšovala, ale jak se říká, s jídlem roste chuť a tak rostly i požadavky uživatelů, kterým samozřejmě výrobci rádi vyšli vstříc, neboť to pro ně znamenalo stále větší odbyt a tím i zisky. Brzy se však ukázalo, že kapacita vnitřní pamětí přestává vyhovovat z hlediska úložné kapacity a ,,empétrojky´´ byly upraveny pro připojení externí paměti. Jako paměťová karta do MP3 byly vhodné všechny karty menších rozměrů a postupně se nejvíce rozšířily karty SD, varianty mini a micro. Paměti do mp3 rozšířily kapacitu těchto přehrávačů natolik, že již byly schopné přehrávat i video soubory a mohly být využité i jako diktafony a nebo jako externí pamět pro PC.
V poslední době již zájem o tyto přehrávače klesá a postupně jsou z trhu vytlačovány moderními mobilními telefony, které dokáží přehrát vše co umí mp3 a navíc jsou vybavovány dalšími užitečnými funkcemi.
